MŮJ BOJ S JÍDLEM

29.12.2007 14:18:36
29.12.2007 - 100,7 kg
Pro začátek....to je peklo. I když se utěšuju tím, že jsem mívala skoro 120 kg, tak ta stovka je děsivá stejně. Nejhorší na tom asi je, že člověk se nevidí. Vidí ty obrovský hadry, ale nevidí sám sebe.

Ke snídani jsem snědla 2 chleby s Perlou a sýrem
dopoledne + po poledni několik mandarinek (asi 5?)
14.00 opět 2 chleby se sýrem (dnes nevaříme oběd, takže to je místo něj)
dále 0,3 l čaje s aspartamem
dvě kafe s mlékem (dohromady 0,6 l)
light coca-cola

Jako každý den - od rána myslím na jídlo a na to, jak nejíst. (více)
autor Bebe @  
29.12.2007 10:37:29
Článek, ve kterém poznávám sama sebe
Neexistuje žádná tabulka ani kniha, pomocí které bychom mohli s určitostí říct, zda někdo trpí záchvatovitým přejídáním nebo se tzv. "jen tu a tam přejídá". Na druhou stranu, ani "tu a tam přejídání" není zdravé. Člověk by si měl najít svůj způsob kvalitního, vyváženého stravování. Podle svého věku, podle svého fyzického i psychického vypětí, podle své genetické výbavy.
Každý z nás má jinou potřebu jídla a není možno všechny zašablonovat do jedné jediné tabulky. Ten je hubený, ten je tlustý a konec.
Jedna z definic záchvatovitého přejídání uvádí, že celý den takto postižené osoby se točí kolem jídla. Záchvat přejídání znamená konzumaci velkého množství jídla během krátkého časového úseku, nehledě na výdej energie během dne. Většinou je podmíněn psychicky - tedy například pocitem strachu, pocitem viny, netrpělivého očekávání, nekonečných frustrací. Tak jako u předchozích poruch v našem seriálu (tedy u mentální anorexie a mentální bulimie) je záchvatem nadměrné konzumace jídla řešeno něco zcela jiného než hlad. Nemocný člověk prožívá vesměs tyto pocity:
- těší se na jídlo, toto těšení je neúměrné běžnému pocitu hladu, který zažíváme
- občas se cítí provinile, protože snědl něco, co neměl (například sladkosti)
- má strach ze záchvatů přejedení se, trpí úzkostnými stavy
- má pocit (a většinou tomu tak skutečně je), že jakmile začne jednou jíst, nedokáže nikdy přestat
- v konzumaci jídla pokračuje i tehdy, když už nemá hlad
- po skončení záchvatu se cítí velmi přejedeně, je mu fyzicky těžko a nevolno
- jeho vztah k jídlu neurčuje hlad, ani potěšení z jídla
- cítí se provinilý, zahanbený, neschopný, neváží si sám sebe
- není schopen společenských kontaktů v souvislosti s jídlem, společnou večeří, odpolední párty atd., vyhýbá se takové společnosti, která je spojena s konzumací jídla (večírky, oslavy, párty, rauty), a to z toho důvodu, že se obává, aby se necítil trapně
- někteří "jen" jedí příliš velké porce nebo jedí velmi často, způsobují si tak riziko vzniku obezity

Při záchvatovitém přejídání lidé obvykle nemívají z jídla žádné zvláštní potěšení, naopak cítí se zahanbeni. Nedokáží najít uspokojení jinde, pocit provinění souvisí s jídlem a obávaným tloustnutím. Někdy cítí, že způsob, kterým jedí, je dokladem jejich naprostého nedostatku sebekontroly a důkazem toho, že svůj život nezvládají. Mají pocit méněcennosti nebo závisti vůči lidem, kteří vypadají, že si s jídlem dovedou poradit lépe než oni.

Záchvatovité přejídání může zároveň ukazovat na upjaté dodržování diet. I když se takto postiženým daří potlačovat svoji potřebu přejídání v nekonečných dietách, nadále jsou k jídlu přitahováni ve chvílích stresu nebo úzkosti. Za takovou přísnou sebekontrolu platí tím, že pokud ji ztratí, přestanou se ovládat úplně. A záchvat přejedení je na světě.

Jedno pravidlo, které vzápětí uvedu, je tou nejzákladnější myšlenkou, která by se měla do vaši mysli vloudit, pokud máte pocit, že tento článek je právě určen vám.
S pocitem hladu (tedy s dietou!) se u každého člověka zvyšuje nebezpečí přejedení. Nepokoušejte se tedy o žádné diety, pokud vám ji neurčí lékař ze zdravotních důvodů. Každá dieta je nebezpečná. Žádná dieta není řešením situace, související s vaší váhou nebo tvarem postavy. Hledejte vždy jiné způsoby (je jich mnoho), které vám umožní sžít se se svým tělem. Každý z nás je jedinečný, každý z nás má svoji geneticky danou postavu a váhu a každý z nás má právo být souzen podle toho, co umí, jak se chová, jaké má morální hodnoty a nikoliv podle toho, jak vypadá a kolik váží.
Uvědomte si ale jednu podstatnou věc. Člověk může být silný, dokonce i obézní, a přitom se nemusí záchvatovitě přejídat. Na druhé straně existuje i varianta, kdy má člověk průměrnou tělesnou hmotnost nebo je dokonce velmi štíhlý, a přitom jeho vztah k jídlu je nutkavý a záchvatovitý. Problém tedy není určován tělesnou hmotností, ale vztahem k jídlu.

Příznaky záchvatovitého přejídání
a) tajné nakupování a tajná konzumace jídla
b) pocit zahanbení, pokud je postižený spatřen při jídle
c) nemocný ve svém okolí proklamuje dodržování přísné diety, přičemž zůstává stále značně obézní (obvyklá známka utajovaného jedení)
d) konzumuje nezvykle velké množství jídla
e) reaguje jídlem na špatné nebo dobré zprávy
f) jí tehdy, když se nudí, když je nervózní, frustrovaný, rozzlobený nebo osamělý
g) celý den si plánuje podle jídla (případně si plánuje "vyhýbání se jídlu")
h) střídá období těžkého přejídání s obdobím přísné diety
i) neustále se bojí, že bude tlustý

Záchvatovitým přejídáním trpí převážně ženy - tvoří asi 85 % ze všech osob, trpících touto poruchou. Nemoc se objevuje u lidí všech věkových skupin.

Zdravotní důsledky záchvatovitého přejídání
obezita
diabetes mellitus (cukrovka)
problémy se srdcem, s krevním oběhem, s tlakem
náchylnost k infarktu myokardu, k mozkové mrtvici
problémy s pohyblivostí
silné nebezpečí vyústění choroby v další poruchy příjmu potravy - v anorexii nebo v bulimii

Formou léčby takového nezdravého stravování je jako u všech poruch příjmu potravy vhodně zvolená psychoterapie. Nesprávné stravování se nevyléčí žádnou kouzelnou pilulkou, žádným zázračným dietním nápojem v prášku, žádnými ananasovými tabletkami, ani extrémně zvýšenou pohybovou aktivitou. Nejdůležitější ze všeho je pečlivé psychoterapeutické rozřešení problémů, které postiženou osobu vedou k tomu, aby problémy, jež ukrývá ve svém nitru, řešila jídlem. Důležitou součástí psychoterapie je rozbor způsobu stravování v rodině. Je třeba najít spouštěcí mechanismy, které vedou k přejídání.

Odhalením těchto návyků, které si mnohdy ani samotní jedinci neuvědomují, mohou psychologové pomoci snížit příjem potravin a tím odstranit bludný kruh přejídání - hladovění nebo "normální" stravování - přejídání. Není třeba se tedy obávat návštěvy u odborníka. Není také nutno se obávat, že se touto poruchou člověk bude trápit celý život. (více)
autor převzato z www.zena-in.cz @   0 komentářů
29.12.2007 10:20:29
Mám neustále hlad, co mám dělat?
Jsem tlustá.Je mi 35 let, nemám přítele, zato mám dvě děti a tlustá jsem celej život. Co pamatuju, potýkám se s jedním problémem. Přejídám se. Přejídám se, když mě někdo naštve, když mám problém, když se nudím, když jsem nešťastná, když jsem šťastná, když mi něco chutná, když mám dlouhou chvíli, když se mi nechce spát. Máte to stejně? A teď začínám asi padesátý pokus zhubnout, nebo spíše změnit životní styl. Hlavně se přestat přežírat a začít trošku žít.. Určitě jsem už ve svém životě zhubla dohromady přes sto kilogramů, (které jsem ale pokaždé znovu nabrala.)
Přiznám se, že jsem už zkoušela všechno možné. Diety ("zaručené diety"), dělenou stravu, hladovku, přípravky na hubnutí od těch běžně dostupných až po ty na lékařský předpis (meridia) nebo zakoupené na černém trhu na internetu (adipex).
Všechno víceméně fungovalo, ale pouze omezenou dobu. Je mi jasné, že je nutné změnit životní styl od základu - a otázkou je, zda to vydržím.
Momentálně jsem tak na půlce cesty k váze, kterou bych ráda měla.
30.5.2007 jsem začínala na váze 116 kg.

Dnes, po vánocích vážím 100,7 kg. Měřím 172 cm. BMI 33,8.
Konfekční velikost 46.
Držte palec, nebo to třeba zkuste se mnou. (více)
autor Bebe @   0 komentářů
O autorovi

 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Rubriky
Odkazy
RSS
obsah | komentáře
Powered by

Free Blogger Templates

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se